Obsah

Kopia: http://www.vkslaviahk.cz/Stalose/2013/rum13/rum13_d.htm

RUMUNSKO 2013 - RETEZAT

30.4. - 12.5.2012

V zimě bylo sněhu dost a držel se poměrně dlouho, ale asi měsíc před naším výletem přišla velká obleva – oteplení a déšť, řeky měly spoustu vody (ale žádné povodně). Od té doby ale nepršelo a teploty dosahovaly třicítky. Než jsme do Rumunska dorazili my, voda odtekla, řeky tekoucí ze středních poloh byly suché, vodu měly jen řeky pramenící ve vysokých horách, kde byl ještě sníh (tedy nad 2000 m n.m.). Ale nakonec vše dopadlo dobře – počasí bylo skvělé (stále teplo a ani jednou nepršelo) a plánované řeky vodu měly. Spaní kdekoliv bez problémů, ceny všeho nízké, příroda skvělá. Na druhou stranu všude balkánský bordel – igelity, petlahve, … Jeli jsme karosou a bylo nás 30. Přejezdy byly krátké, až na výjimky jsme vařili a stavěli za světla.

ÚTERÝ 30.4.

20:30 odjezd z loděnice HK (0 km) 23:00 Brno 23:30 CZ/SK (212 km), dále Budapešť, Szolnok, Oradea

STŘEDA 1.5.

01:30 SK/H (290 km) 07:00-08:00 H/RO (714 km), posun času o hodinu dopředu

          Oradea (734 km), dál na Beius a Stei, špatná silnice

11:35 Tisa (856 km) (odbočka z Halmagiu na Leasa a po špatné cestě dojet k mostu přes Crisul Alb)

CRISUL ALB

                                           17 km, 4 hod.            

Tisa – Dumbrava Vody není moc, ale sjízdné v pohodě. Mezi Leasa a Varfurile lehké zablokování (připomíná Sázavu Týnec – Pikovice), WW I, dále ZW. Pěkné údolí, silnice za kopcem, u vody jen železnice. Závěr je ale dlouhý – končíme u mostu na Dumbrava (883 km). Celkem 4 hod.

Spíme na plácku u silnice u potoka při přejzedu zpět na Halmagiu. (890 km)

ČTVRTEK 2.5.

          Ráno přejezd na Riul Mare, na vodu jdeme kolem poledne (špatná silnice, až z Devy je pěkná, i kousek nové dálnice).  (1042 km)

RIUL MARE

                                              2 x (8+6) km                   

Gura Zlata – Casa Verde – Balan (Clopotiva) Z autobusu se nejprve zdá, že bude vody málo, alenakonec máme ideální vodní stav. Začínáme u mostu pod Gura Zlata (u rekreačního střediska Tabara Bradatel). Rychlá voda, velmi velký spád, kamenité stupně – pěkné, vše sjízdné na oči, WW III (některá místa IV). Nejlepší stupeň je na závěr první půlky v Casa Verde, ale ten je taky v pohodě sízdný. Na další lehčí část přistupují ostatní, ale i zde je několik vypečených míst, WW II(III). Končíme asi kilometr před silničním mostem Clopotiva naproti vesničce Balan u lávky. Je tam mezi silnicí a řekou plácek, na kterém i spíme. Pro velký úspěch splutí opakujeme. (1077 km)

PÁTEK 3.5.

          Ráno přejíždíme na Bistru a cestou se zastavujeme na římských vykopávkách Sermizegetusa.   

BISTRA

                                          15 km                        

Bautar – Otelu Rosu Sice nemá moc vody, ale nakonec to se sjízdností (až na pár míst) není tak zlé. Svižná říčka, WW I, II, několik laškovných stupňů (ale i vrbiček :-), jeden pěkný slalom mezi balvany a jedna kaskáda WW IV. Od vesnice Voislova (zprava přitéká Rusca) se spád a obtížnost snižuje a řeka rozšiřuje a není už tolik zajímavá. Končíme na začátku Otelu Rosu pod soutokem s Bistra Marului (ta je totálně suchá – přehrada), před mostem vpravo je plac na parkování (a pramen s vodou).

Odpoledne přejíždíme kolem horního Timiše pod přehradu na Riul Rece, kde kousek pod hrází spíme. (1201 km)

SOBOTA 4.5. Dopoledne pěšárna na kopec nad přehradou (Poiana Daliei), zpět se vracíme přes hráz přehrady.

Riul Rece vodu nemá, voda je z přehrady odváděna na elektrárnu do sousedního údolí říčky Feneš. Vodu nemá ani horní Timiš (teče ze Semenice, a tam už sníh není), což je škoda, protože by byl velmi pěkný (prohlíželi jsme z busu). Timiš má vodu až od ústí Fenše – jedeme tedy na Feneš a vody je opravdu dost.

FENEŠ

                                            4 km

Feneš – ústí do Timiše Vody z elektrárny je spousta (z přehrady na Riul Rece; vlastní zdrojnice Feneš a Paraul Alb jsou suché). Vodnatá a rychlá WW II (jako horní Labe).

TIMIŠ

                                               17 km

ústí Feneše (Armeniš) – most Bucošnita Hodně vody a stále rychle teče, WW II. Končíme v Bucošnita u mostu.

Přejíždíme (1238 km) přes Caransebeš do Rešity (expozice parních lokomotiv; 1301 km) a dále na spaní před Carašova. Spíme na louce u silničky do vsi Nermed (1315 km)

NEDĚLE 5.5. Caraš nemá vodu, proto vyrážíme do kaňonu pěšky. Původní plán byl projít kaňon Caraše proti proudu a pokračovat kaňonem říčky Buhui k motelu Marghitas. Kaňon Caraše ale není průstupný podle vody, v polovině pod vsí Iabalcea je třeba kaňon opustit (lávka) a obejít po kopcích k jeskyni Comarnic a za jeskyní se do kaňonu vrátit. V některých mapách je však cesta podél vody značená, takže se musíme sami přesvědčit, že podél vody cesta opravdu nevede a vracíme se, čímž přicházíme o čas potřebný na průchod celé trasy (ale zase jsme si prohlédli i druhou část kaňonu Caraše, která je zajímavější než první část od mostu :-). Vracíme se tedy a přes vesničku Iabalcea jdeme zpět do Caraše.

Přejezd (164 km, autobus jel do Marghitas a zpět) přes Aninu a Bozovici k řece Nera, spíme u mostu přes Neru do vsi Lapušnicu Mare (1428 km).

PONDĚLÍ 6.5.

          Ráno přejíždme do Sopotu Nou a u mostu začínáme splutí kaňonu Nery.  (1439 km)

NERA

                                                          30 km, 6 hod.

Sopotu Nou – Sasca Montana Prvních 5 km je ZW, ale potom začíná impozantní kaňon, který končí až v Sasca Montana. Na začátku kaňonu se stavujeme prohlédnout si jezírko Lacul Dracului (levý břeh). Vody je dost (vodočet u mostu Lapušnicu Mare, kde jsme spali 35 cm), obtížnost WW I,II, voda stále pěkně teče. Čistá voda, břehy bez odpadků.

Přejezd (1542 km) zpátky na Oravita, Anina, Bozovici, Prigor. Spíme před Lapušnicelem (1640 km)

ÚTERÝ 7.5.

          Ráno přejíždíme do Baile Herculane na řeku Černá. Cestou okukujeme řeku Belareca, ale ta je bohužel suchá. Na přehradě nad Baile Herculane zjišťujeme, kdy budou pouštět vodu – od 12 do 17 hod má téct 8 m3. Než voda poteče, koupeme se v teplých sirných pramenech na břehu řeky (zdarma).

ČERNÁ dolní

                                            16 + 6 km

přehrada nad Baile Herculane – ústí Belareca – Barza Od sirných pramenů zajíždíme po silnici na pravý břeh (šipky ke kempům a kolem akvaparků) až pod hráz. Od 12 do 17 hod teče z přehrady 8 m3, tedy voda akorát pro nás. Hned na začátek je několik žbrdluchů WW III+(IV), potom pěkná WW II kolem sirných pramenů. Za chvíli následuje jez (nad mostem před Baile Herculane, silnice od pramenů z levého na pravý břeh), který skáčeme přímo přes korunu (šel by jet i propustí vlevo, ale tam jsou naplavené klacky). Hned za jezem ještě před mostem je nejtěžší místo (WW IV), ale žádné drama ;-) Dál stále moc pěkné (skalní rokle) až na začátek lázní Baile Herculane. Sem (k prvním lázeňským domům na začátek navigace) by šlo jet, i když přehrada vodu nepouští, minimum co teče je pro splutí dostatečné. Na začátku navigace je jěště jeden žbrdluch a potom se již projíždějí lázně – široké koryto ve vysoké navigaci (vypadá to jako v Karlových Varech, ale kdyby tam 40 let nikdo nebydlel), sice bez problémů, ale nic extra pěkného. Po konci navigace ještě několik šplouchů, ale dál až na soutok s Belareca už jen řeka rychle teče, ale jinak nuda a bordel. Na soutoku přistupuje nafukovací sekce. Řeka je od soutoku určitě zajímavější než úsek pod lázněmi. Pěkná WW I a II, vlny a několik překvapení. Končíme asi po 6ti km u mostu ve vesnici Barza, ale určitě by to bylo pěkné i dál až k soutoku s Dunajem (příště spodní Černou od hráze PN na začátek lázní, lázně převézt autem a pokačovat od přítoku Belareca až před ústí do Dunaje).

Přejíždíme (1733 km) k horní Černé (od odbočky na Baia de Arama je podél řeky už velmi špatná cesta) a spíme na palouku u silnice (1773 km).

STŘEDA 8.5.

          ====== ČERNÁ horní   ======
                                          22 km, 6 hod.

most pod ústím potoku Craiova – most na začátku vzdutí PN Začínáme u mostu (1779 km) pod přítokem potoka Craiova (silnice z pravého na levý břeh, dále už jen na levém břehu). Vody je rozumné minimum, vše sjízdné bez drbání. WW III, pár míst IV. Pěkná technická záležitost. Čistá voda i břehy bez odpadků!! Přenášíme první X místo – obrovský balvan v řece (je to u odbočky silnice na Baia de Arama; místo pro zastavení nad tímto X místam nejlépe prohlédnout a určit předem při příjezdu). Potom je řeka o kousek lehčí a širší, ale stále občas laškovné místo. Následuje lávka u silničního km 80 – prameny a vodočet (380 cm). pokračujeme ještě k další lávce u silničního km 82. Zde navazujeme na vlek a busem převážíme další necelé 2 km (těžká až X místa, ale není do toho ze silnice vidět – nezbývá, než to příště pozkoumat z vody :-) Na vodu dáváme hned, jakmile se silnice znovu vrátí k řece (silniční km 84, přes řeku lávka). Spodní úsek je snad ještě hezčí než horní. Vody už je spousta (akorát na sjetí pro nás – vody je dost, ale sílu nemá, nikam to netahá). Poctivá WW III, IV (ale sjel to na kajaku i Sláva). Fakt moc pěkné. Na konci úseku je X jez (v kilometráži označen jako vodopád), přenášíme vpravo. Potom ještě asi 500 m pěkný slalom mezi balvany a jsme na vzdutí přehrady (lávka s vodočtem 210 cm u motelu Dumbrava u silnice). Po vzdutí (přehrada je téměř plná) pádlujeme ještě asi půl kilometru k mostu.

Přejezd (1801 km) přes Baia de Arama, spíme na louce před Peštišani. (1869 km)

ČTVRTEK 9.5. Přes Targu Jiu projíždíme kaňonem řeky Jiu proti jejímu proudu na start.

JIU

                                                    30 km, 6 hod.

Iscorni – Bumbešti Začínáme kousek pod Iscorni (asi 8 km pod Petrošani, silniční km 124) u stavby nového jezu – po jeho dobudování bude voda z řeky odváděna (nadvakrát, druhý jez se staví asi v polovině údolí) trubkami až do Bumbešti. Vody je hodně (při hodnocení množství vody a obtížnosti z busu pozor na „autobusový koeficient“ – silnice je opravdu vysoko nad řekou). Krásná voda, vodnatá a rychlá WW III, velké vlny. Pěkné hluboké údolí, silnice vysoko nad řekou. Od stavby druhého jezu (silniční km 115) se obtížnost snižuje na WW I(II). Od kláštera Lainici je řeka zase o stupeň těžší WW II(III). Končíme u motorestů před Bumbešti. Voda je, oproti údajům z kilometráže a zkušeností pamětníků, čistá (uhelné doly v Petrošani už zřejmě nefungují).

Přejíždme (1969 km), krátká zastávka na prohlídku kláštera Lainici (1981 km), přes Petrošani (2004 km) k lanovce na Paring, kde v dolní stanici spíme (2015 km).

PÁTEK 10.5. Dopoledne pěšárna v pohoří Paring. V devět ráno vyjíždíme lanovkou (tam a zpět za 4,- EUR; jede, když se sejde deset lidí) a potom vyběhneme na kopec Vf. Carja 2405 m n.m. Odpolene jedeme na říčku Jiul de Vest.

JIUL DE VEST

                                        7 km              

Campu Lui Neag – Valea de Brazi Začínáme u mostu pod Campu lui Neag (silnice L-P), kousek před přehradou v pravostranném bočním údolí. Ze silnice vypadalo, že bude vody málo, ale je čistá a „klame tělem“ – sice žádná velká voda, ale v pohodě sjízdé, spousta míst na trénování. Příjemné svezení WW II(III). Řeka čistou vodou a vápencovými kameny připomíná slovinskou Sávu Dolinku, jen je víc z kopce a víc se klikatí. Brzo po nasedání je lávka s vodočtem (230 cm) a potom následuje zprava přítok od přehrady v bočním údolí a pak ještě jeden, odtud je už vody bohatě. Nejlepší část je od mostu, kde jsme začínali k další mostu (silnice P-L), ale i dál pěkné. Končíme pod Valea Brazi – most a přítok Valea de Brazi zleva (silniční km 23). Dále protéká říčka přes města Uričani a Lupeni – šlo by pokračovat až do Lupeni, ale už nemáme čas.

Přejezd (2064 km) přes Petrošani a Baru na říčku Riul Barbat. Spíme u Barbatu u přítoku Marguša.

SOBOTA 11.5.

          ====== RIUL BARBAT ======
                                         3 km             

nad vesnicí Hobita Riul Barbat je velmi rychlá a čiperná malá horská říčka v hlubokém údolí (velmi špatná cesta stále podél vody). Tak rychlá, že nás až překvapila. Nakonec to ale na vodě nebylo tak náročné, jak se zdálo při příjezdu z autobusu. Na potřebné manévry bylo dost času a i vracáků bylo více, než jsme viděli ze silnice. Začít by šlo tam, kde jsme spali – přítok Marguša, most a odbočka lesní cesty a vybydlený dům – ale v následujícím úseku je v řece několik nepříjemných stromů v rychlém proudu, proto přejíždme busem – nejprve cesta vede po pravém břehu, po asi 3 km je most a po dalším kilometru po levém břehu přijíždíme k trojici jezů. Pod prvním jezem je velmi těžký úsek cca 300 m a potom jsou dva jezy bezprostředně za sebou. Pod druhým (celkem třetím) jezem začínáme. Rychlá WW III, „suchozemské“ družstvo nás ze břehu naviguje, tak jízda jde rychle. Končíme u jezu nad vesničkou Hobita. (Šlo by pokračovat dále až k ústí do Streie, ale k tomu by bylo třeba o fous víc vody.)

STREI

                                                          10 km                       

Rusor – Balomir Začínáme před Rusorem (příjezd – při příjezdu od Barbatu na kraji Rusoru odbočit z hlavní silnice doprava na polní cestu, přes koleje a dojet k řece, most). Velmi příjemné svezení na závěr – dost vody, stále peřeje, WW II. Končíme u mostu na Balomir na začátku vzdutí přehrady (sem vede i kanál s vou z Riul Mare).

16:00 odjezd (2186 km) na Hateg, Deva, Arad (zdržení u autonehody a zdlouhavý průjezd Aradem), Szeged

NEDĚLE 12.5. 02:20 Budapešť, nádraží (2654 km) 04:30 H/SK (2841 km) 05:00-05:15 Bratislava (2863 km) 06:00 SK/CZ (2920 km) 09:30 loděnice HK (3136 km)

SUMMARY na vodě: 11 řek, 205 km autobusem: 3136 km

KILOMETRÁŽE, PRŮVODCE, MAPY:

Průvodce - hory Čížek, J.: Rumunské a bulharské hory. 2. vyd., Olympia, Praha 1986.

Řeky DKV-Auslandsführer Band 1b, 1981. DKV-Auslandsführer Band 5 (Südosteuropa), 1995. DKV-Auslandsführer Band 5 (Südosteuropa), 2012. Jančar, Kolínský, Šup: Kilometráž evropských řek. TJ Tatra Smíchov, Praha 1984.

Vodočty Některé řeky (Caraš, Nera) lze najít na srbských stránkách: http://www.hidmet.gov.rs/eng/osmotreni/stanje_voda.php http://www.hidmet.gov.rs/eng/hidrologija/izvestajne/index.php

Mapy Románia, Dimap, Budapešť 2005/2006, 1:250 000 Turistické mapy jednotlivých pohoří k dohledání na webu. FOTKY MAPA